Časté dotazy dotazy k tepelným čerpadlům,klimatizacím

Proč si pořídit tepelné čerpadlo jako zdroj vytápění?

Tepelné čerpadlo je a vždy bude nejlevnějším způsobem vytápění elektrickou energií. Při nesrovnatelně vyšším komfortu jsou provozní náklady srovnatelné s topením dřevem, protože tepelná čerpadla pracují zcela automaticky.

Roční provozní náklady na vytápění se po instalaci tepelného čerpadla sníží o 50 až 70% oproti použití zemního plynu nebo přímotopného čí akumulačního vytápění. Při provozu nevznikají žádné exhalace, zdroj je šetrný k životnímu prostředí. Nehrozí tedy zatížení tohoto způsobu vytápění ekologickou daní, jak se zamýšlí u tuhých paliv a plynu. Obvyklá doba návratnosti investice je cca 5 – 7 let. Vyšší pořizovací náklady jsou kompenzovány nízkými provozními náklady. Budete nezávislí na cenách energií, jakékoliv zdražování se vás dotkne pouze minimálně, přímá spotřeba energie je velmi nízká, teplo je čerpáno zdarma z přírody.

Po uvedení tepelného čerpadla do provozu přidělí rozvodné společnosti velmi výhodnou dvoutarifní sazbu dodávky elektrické energie nejen pro zdroj vytápění, ale pro všechny elektrické spotřebiče v domácnosti. Komfortní a bezobslužný provoz zajistí tepelnou pohodu v daném objektu. Provoz tepelného čerpadla je zcela bezpečný, nehrozí výbuch, vznícení nebo otrava oxidem uhelnatým.

Co je to topný faktor?

Výkon tepelného čerpadla je dán součtem energie odebrané z okolního prostředí a elektrické energie dodané pro pohon kompresoru. Rozdíl mezi energií dodanou a získanou udává takzvaný topný faktor. U tepelných čerpadel se jeho hodnota pohybuje v poměru mezi dvěma a půl až čtyřmi jednotkami získané energie ku jedné dodané. Samozřejmě platí, že čím je číslo větší, tím je provoz tepelného čerpadla efektivnější a tím více šetříte.

Kde se tedy vzal poměr jedna ku třem? Pro lepší porovnání se uvádí u jednotlivých čerpadel průměrný topný faktor. A to je právě ona trojka. V teplém létě bývá topný faktor vyšší. Vodu tak ohříváme velmi levně. Naopak během mrazivých dnů se zhoršuje a například u některých čerpadel dosahuje poměru jedna ku dvěma.

Při vysokých mrazech kolem mínus dvaceti stupňů vytápění zajišťuje náhradním zdroj, zpravidla elektrokotel, který bývá součástí čerpadla. Období, kdy se topí pouze elektrokotlem ale bývá v České republice velmi krátké, počítá se pouze na dny a na celkových nákladech se podílí jen jednou desetinou. Navíc i v tomto období člověk využívá zvýhodněné sazby elektrické energie.

Co je to bivalentni zdroj?

Tepelné čerpadlo vzduch-voda využívá obnovitelnou energii okolního vzduchu. Při nižších venkovních teplotách topný výkon klesá, proto je vhodné doplnit tepelné čerpadlo druhým zdrojem tepla (např. elektrokotel).

Jak požádat o zvýhodněnou sazbu elektrické energie?

O sazbu pro vytápění TČ můžete požádat na www.cez.cz, kde si stáhnete potřebné formuláře ve formátu pdf. Majitelé tepelných čerpadel odebírají elektřinu podle cenově výhodné sazby Komfort TČ 22 (dříve D 55 nebo D 56), kdy mají energii k dispozici dvaadvacet hodin denně za nízký tarif, tedy 2,07 koruny za kilowatthodinu. Také vysoký tarif (zbylé dvě hodiny denně) je zde mnohem levnější. Platí se 2,52 koruny za kilowatthodinu. Většina domácností odebírá elektřinu podle sazby Komfort Klasik 24. Zde se účtuje celý den 3,79 koruny za kilowatthodinu.

Jaká je životnost tepelných čerpadel?

Srdcem tepelného čerpadla je kompresor. Ten je zároveň nejvíce namáhanou částí a jeho životnost se udává kolem 20 let. Pak lze provést generální opravu chladícího okruhu a provozovat zařízení dál. Obecně životnost tepelného čerpadla závisí na místních klimatických a provozních podmínkách a kvalitě provedené instalace.

Jaké jsou ceny elektřiny pro tepelná čerpadla?

Ceny elektřiny pro tepelná čerpadla a podmínky připojení jsou na stránkách regionálních rozvodných společností (viz přehled u elektrického vytápění). V dubnu 2005 se podmínky změnily tak, že tarify již nejsou zdaleka tak výhodné jako dříve. Ceny jsou téměř stejné jako u tarifu pro přímotopné vytápění.

Podmínky sazby: Sazba je určena pro odběrná místa, u nichž odběratel dodavateli věrohodným způsobem prokáže, že pro vytápění objektu je řádně nainstalován a používán systém vytápění s tepelným čerpadlem, jehož výkon odpovídá tepelným ztrátám vytápěného objektu.

  • Odběratel zajistí technické blokování topných elektrických spotřebičů v dobách platnosti vysokého tarifu.
  • Kromě tepelného čerpadla využívají takto výhodnou sazbu všechny spotřebiče v domě, což výrazně zlepšuje ekonomiku použití tepelného čerpadla.

Platnost nízkého tarifu: Časové vymezení doby platnosti nízkého tarifu je provedeno dodavatelem elektřiny v celkové délce minimálně 22 hodin denně. V průběhu dne může dodavatel dobu platnosti nízkého tarifu operativně měnit.

  • Časové vymezení těchto pásem nemusí být stejné pro všechny odběratele a jednotlivé dny, a ani nemusí být v souvislé délce.
  • Pokud je dvaadvacetihodinové pásmo platnosti nízkého tarifu rozděleno během dne do více časových úseků (maximálně však do sedmi), nesmí být žádný z nich kratší než jedna hodina.
  • Maximální souvislá délka platnosti vysokého tarifu je jedna hodina.
  • V dobách platnosti nízkého tarifu může dodavatel blokovat přímotopný elektrický spotřebič v maximální celkové délce 2 hodiny denně s tím, že jednotlivá vypnutí nesmí být delší než 30 minut a přestávky mezi vypnutím nesmí být kratší než jedna hodina.

Jaké jsou průměrné venkovní teploty v České republice?

Lokalita (místo měření) Nadmořská výška Venkovní výpočtová teplota Otopné období pro
tem = 13°C
h te tes d
[m] [°C] [°C] [dny]
Benešov 327 -15 3,9 245
Beroun (Králův Dvůr) 229 -12 4,1 236
Blansko (Dolní Lhota) 273 -15 3,7 241
Brno 227 -12v 4 232
Bruntál 546 -18v 3,3 271
Břeclav (Lednice) 159 -12 4,4 224
Česká Lípa 276 -15 3,8 245
České Budějovice 384 -15 3,8 244
Český Krumlov 489 -18v 3,5 254
Děčín (Březiny, Libverda) 141 -12 4,2 236
Domažlice 428 -15v 3,8 247
Frýdek-Místek 300 -15v 3,8 236
Havlíčkův Brod 422 -15v 3,3 253
Hodonín 162 -12 4,2 215
Hradec Králové 244 -12 3,9 242
Cheb 448 -15 3,6 262
Chomutov (Ervěnice) 330 -12v 4,1 233
Chrudim 276 -12v 4,1 238
Jablonec nad Nisou (Liberec) 502 -18v 3,6 256
Jičín (Libáň) 278 -15 3,9 234
Jihlava 516 -15 3,5 257
Jindřichův Hradec 478 -15 3,5 256
Karlovy Vary 379 -15v 3,8 254
Karviná 230 -15 4 234
Kladno (Lány) 380 -15 4,5 258
Klatovy 409 -15v 3,9 248
Kolín 223 -12v 4,4 226
Kroměříž 207 -12 3,9 227
Kutná Hora (Kolín) 253 -12v 4,4 226
Liberec 357 -18 3,6 256
Litoměřice 171 -12v 4,1 232
Louny (Lenešice) 201 -12 4,1 229
Mělník 155 -12 4,1 229
Mladá Boleslav 230 -12 3,9 235
Most (Ervěnice) 230 -12v 4,1 233
Náchod (Kleny) 344 -15 3,7 250
Nový Jičín 284 -15v 3,8 242
Nymburk (Poděbrady) 186 -12v 4,2 228
Olomouc 226 -15 3,8 231
Opava 258 -15 3,9 232
Ostrava 217 -15 4,0 229
Pardubice 223 -12v 4,1 234
Pelhřimov 499 -15v 3,6 257
Písek 348 -15 3,7 247
Plzeň 311 -12 3,6 242
Praha (Karlov) 181 -12 4,3 225
Prachatice 574 -18v 3,8 267
Prostějov 226 -15 3,9 228
Přerov 212 -12 3,5 252
Příbram 502 -15 3,8 230
Rakovník 332 -15 4,0 250
Rokycany (Příbram) 363 -15 3,5 252
Rychnov n/Kněžnou (Slatina) 325 -15 3,5 254
Semily (Libštát) 334 -18v 3,4 259
Sokolov 405 -15v 3,9 254
Strakonice 392 -15 3,8 249
Svidník 220 -18v 3,0 237
Svitavy (Moravská Třebová) 447 -15 3,4 248
Šumperk 317 -15v 3,5 242
Tábor 480 -15 3,5 250
Tachov (Stříbro) 496 -15 3,6 250
Teplice 205 -12v 4,1 230
Trutnov 428 -18 3,3 257
Třebíč (Bítovánky) 406 -15 3,1 263
Uherské Hradiště (Buchlovice) 181 -12v 3,6 233
Ústí nad Labem 145 -12v 3,9 229
Ústí nad Orlicí 332 -15v 3,6 251
Vsetín 346 -15 3,6 236
Vyškov 245 -12 3,7 229
Zlín (Napajedla) 234 -12 4,0 226
Znojmo 289 -12 3,9 226
Žďár nad Sázavou 572 -15 3,1 270

Nadmořská výška Venkovní výpočtová teplota te Snížená venkovní výpočtová teplota
  [°C] [°C]
nad 400 m n.m. -12 -15
nad 600 m n.m. -15 -18
nad 800 m n.m. -18 -21